Od půlky května jsem na web nic nenapsala. Důvodů bylo několik. Vypadalo to, že se mi zhroutí další životní sen, ale snad se ho podaří udržet. Neřadím se k lidem, kteří mají věci v životě zadarmo. Naštěstí jsem bojovník a jen tak se nedám. Naše králičice je zcela zdravá. „Bebítko“ se zahojilo přímo učebnicově. Dokonce jí přešla i ono trucování a tvorba loužiček mimo. Nevím, zda mi odpustila injekce u pana veterináře, nebo konečně pochopila, že jí nikdo nechce ubližovat. Každopádně teď se chová jako naprosto spokojený králíček a úplně nejvíc miluje, když jí přinesu čerstvé mlíčí. Budeme se totiž stěhovat.
Blíží se to sedmimílovými kroky, zatím pracuji na zahradě, tudíž mi ze sluníčka opět vyrazily na nose pihy. Já se totiž přímým paprskům jinak vyhýbám. Onehda jsem jednu malou holčičku zaujala tak, že na mě fascinovaně hleděla. Plela jsem zrovna růže. Jak teď píši o mužích, napadla mě taková zbytečnost, že máme s Náprstkem společné nošení slamáku. Já v něm však odbývám všechny zemědělské práce. Přivezla jsem si ho z ostrova Mallorca. Letos si o nějaké dovolené mohu nechat z finančních důvodů zdát. Nelehký je osud autora. Nedávno jsem četla vzpomínky na S. K. Neumanna. Měl prý v chalupě místo skříní hřebíky… A dostávám se k meritu věci. Psát česky se prostě rovná chudobě a to nejsem ani bohémský básník. Škoda, že jsem se Sunarem nedostávala třeba návdavkem němčinu. Na druhou stranu náš jazyk je tak malebný, že budou pro něj ochotně existenčně strádat i další generace autorů. Jenomže to pochopí jen ten, kdo se nechal svést múzou. Ne, nejsem líná, naopak.
Nicméně při představě, že bych si měla zase sednout někam do kanceláře, se mi dělá nevolno. Nehledě na to, kolik jsem si za poslední dva roky udělala vzdělávacích kurzů. Jen to všechno, co umím a znám, nějak zúročit. Jenomže málo přibarvuji, málo lžu a vždycky říkám, co si myslím. To považuji za chybu největší. Aby můj dnešní příspěvek nebyl ufňukaný, musím dodat, že tento čtvrtek představuji svou knížku Spisovatelky a Éros v Jílovém u Prahy a také pilně pokračuji na knize druhé. Vlastně by se dalo říci, že finišuji. Jen se to celé pozdrží stěhováním. Navíc v květnu vyšel s mou maličkostí další rozhovor:CAJ68-kveten2012.
