Uplynulých pár dnů jsem strávila na této posteli. Z těch důvodů jsem musela přesunout většinu besedního programu na období duben – červen, protože bych teď jízdu vlakem nezvládla a byla by pro mě příliš riskantní. Nejsem žádný ufňukánek, leč ani mně po operaci není úplně do skoku. Každopádně mě těší, že už to mám tzv. „za sebou“ a když se mi podaří se dostat do formy, můžu zase psát. Čeká na mě pokračování „Utajených životů…“ Novelu pro dívky mám dopsanou a jsem zvědavá, kde nakonec vyjde. Pořád prahnu po přátelsky nakloněném nakladateli, ale ještě jsem na něj nenarazila. Nesmím si ale zoufat. Nejvíc mě v tuto chvíli těší, že se konečně dořešila grafika přebalu knihy „Na nevěru se neumírá“ a tím pádem jde do tiskárny. Což znamená, že by koncem března měla nejpozději vyjít. V záložce Mé knihy najdete tento přebal spolu se stručnými informacemi.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří na mě mysleli a drželi mi před operací palce!
