V tuto chvíli mohu říci, že kniha by měla vyjít kolem 20. září. Finální korektury budu posílat do nakladatelství a pak už asi platí, že děj se vůle boží.Těší mě, že jsem dospěla do finále, na druhou stranu cítím obrovskou únavu. Momentálně bych se nejraději ocitla někde na pustém ostrově a chovala kozy. Předchozí měsíce byly velmi náročné, stěhování, dopisování knížky a další věci. Navíc mě některá blízká setkání třetího druhu naplňují ještě stále určitou trpkostí. Právě pro způsob, jakým se v mé rodné zemi komunikuje.
Dnes jsem vedla debatu na téma, proč se Češi chovají tak neupřímně a proč raději mlží, než by odhalili, co si ve skutečnosti myslí. Kolik nám to ubírá času a energie. Mně tedy určitě. Zvláště když patřím k tomu druhu lidí, co se snaží o otevřenou komunikaci. Místo toho musím sledovat hraní zvláštních her, kdy se tancuje kolem horké kaše. Nejvíc mě otráví, když se v této hře ocitnu, aniž by chtěla. A tak se teď uklidňuji pohledem do stromů a slibuju si ty kozy a pustý ostrov. Vždyť mě za měsíc čeká první operace v životě. Prý preventivní. Budu tomu věřit.
