Příběh mého psaní začal v hodinách techniky administrativy paní profesorky Foltýnové. Pár let jsem si svoje výtvory (povídky) skladovala v šuplíku a kromě mé kamarádky je nikdo nečetl. A mě nenapadlo je někde veřejně publikovat, protože nepocházím z umělecké rodiny, matka obchodovala s hnojivy a otec pracoval jako konstruktér. Možná bych se také stala řadovou úřednicí, kdybych jednou v novinách neobjevila informaci o soutěži Literární Františkovy Lázně.