Co budu dělat v létě

Vypadá to, že jsem zase ulehla do zimního spánku, pardon letního, protože kromě pokračování románu, který píši s Monikou Petrákovou, jsem žádné nové informace na web nevložila. Nicméně jsem podnikla „výlet“ za čtenáři na západ Čech, pak jsem také psala a v neposlední řadě jsem spolupracovala na několika mediálních výstupech, které během července spatří světlo světa.  V průběhu července a srpna mě čekají dva tábory a jeden pobyt s dětmi z dětských domovů, kde budu lektorovat novinářskou dílnu. Samozřejmě budu psát.Bohužel jsem se teď trochu zasekla díky událostem ve Velvarech (které se mě přímo dotkly), a po této zkušenosti jsem se rozhodla, že už v mých dalších knihách nebudou Velvary uvedené, protože takové město já propagovat nebudu. Abych se o sobě veřejně dočetla, že jsou mé výroky nenormální, nebo úchylné, to je dost silná káva. Poškozuje mě to právě vzhledem ke skutečnosti, že  jsem v poměrně častém pracovním kontaktu s dětmi. Všude jinde mám na tuto práci dobré reference a odmítám proto čelit  absurditám o mé potenciální úchylnosti ve městě, kde notabene bydlím. Nikdy jsem neměla problém se zákonem, mám naprosto čistý trestní rejstřík a nikdy jsem se neléčila na sexuologii (což mohu dokázat) a ani tuto léčbu nepotřebuji.  Narozdíl od těch, kteří mě slovem úchylným počastovali, při své práci s dětmi respektuji jejich osobnost, právo  na soukromí a zachování jejich intimity, což se samozřejmě nejvíce týká pobytových programů. S dětmi pracuji velice ráda, protože mě to těší a mám pocit, že má obrovský smysl předávat dál, co jsem se naučila a co vím.  Jsem ovšem momentálně,  nejen ze zmíněných nařčení, natolik znechucená, že kdyby to situace umožňovala, sbalím si pár švestek a odstěhuji se do Žďáru nad Sáz., nebo na kraj Brna, což je ostatně můj osobní cíl.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedintumblrmail