Byl Mácha hochštapler nebo student budějovického semináře?

Stává se mi téměř pravidelně, že se na mých besedách objevují velice zasvěcení posluchači,  kteří mají spoustu všetečných otázek a rovněž poznámek k tématu. Obvykle z toho  vznikne podnětná diskuse, jež mě často přiměje k tomu podívat se na danou problematiku z nových úhlů pohledu. Minulý týden se však přihodilo něco krajně neobvyklého, kdy mě  na mém pražském programu o Máchovi  doslova šokoval letitý známý Zdeněk, který přišel s teorií, v níž si slavný básník Máje z Prahy odskočil studovat bohosloví v Budějovicích. A aby toho nebylo málo, označil ho za příslušníka tehdejší zlaté mládeže.

Uvedené domněnky vyvodil z archivních materiálů uložených v Památníku národního písemnictví a tak je i prezentoval. Nebudu zastírat, že mi tím nasadil brouka do hlavy, protože jsem o Máchovi přečetla všechno možné, včetně vzpomínek jeho přátel, a o ničem podobném jsem v životě neslyšela. Naštěstí každá záhada má obvykle docela logické vysvětlení, a tak jsem nelenila a snažila se  ji nějak srozumitelně vyřešit. Za ta léta, kdy přeskakuji všemožné klacky kladené mi pod nohy, naučila jsem se  poměrně zdatně hledat v dostupných zdrojích.  A tím pádem jsem nakonec dospěla k názoru, že Zdeněk spletl doslova Máchu s Máchou. Držel totiž v ruce dopis, který Mácha skutečně psal z Budějovic 6. 8. 1834,  v němž mimo jiné  rodičům sděluje: „Já jsem v Budějovicích, a mám se dobře. Krásný pánský pokoj na nocleh, k večeři zvěřinu, ale – pomoz Bůh penězům. Mimo nadání nalezl jsem zde mnoho známých pánů Teologů, a prošel jsem s nimi v mém podivném obleku město, všecko na nás otvíralo oči i ústa, prošli jsme Seminář a Seminářskou ohradu…“

Poslem této zprávy se pak stal jistý Jan Mácha. Zřejmě díky tomu došlo k záměně Karla Hynka Máchy s ním. Jan, syn učitele, se narodil 30. 4. 1810 v Bavorově, kde také 27. 3. 1886 skonal. V době, kdy se zřejmě opětovně setkal s básníkem Máchou, studoval   v Budějovicích na kněžském semináři a zároveň patřil mezi přátele našeho básníka.  Některé zdroje uvádějí, že se jednalo o dva spolužáky, avšak Hynek v té době náležel mezi pražské posluchače práv, tudíž by se museli znát z gymnázia. Pěvec Máje ho ale absolvoval v Praze a stejně tak ho  Jan Mácha mohl vychodit v Budějovicích, které měl podstatně blíže. Jednalo se o piaristické školy, tedy vzdělání obdobné kvality. K. H.Mácha udržoval  s Janem kontakt  i později, dochoval se totiž list z 10. 3. 1835, v němž básník reflektuje své divadelní angažmá.  Jan Mácha shodně se svým druhem básníkem poté završuje svá studia v roce 1836 vysvěcením na kněze. O jeho dalším osudu jsem dosud objevila pouze nahodilé zmínky. Zřejmě působil ve Strunkovicích nad Blanicí (cca 5 km od rodného Bavorova), kde také učil náboženství na místní farní škole.  Vycházím tak z následující poznámky: „V roce 1816 byla založena kaplanská nadace, kterou posléze polepšili Schwarzenberkové, a prvním fundačním kaplanem se stal Jan Mácha.“  V září  1870 pak ten samý Mácha coby místní děkan v Bavorově organizoval  přivítání českobudějovického biskupa Msgr. Jana Valeriána Jirsíka .

Další život Jana Máchy by stál  určitě za hlubší prozkoumání. Každopádně podle všech uváděných informací nebyl příbuzným K. H. Máchy, jehož rod pocházel z Krásné Hory nad Vltavou, odkud se vydal  prapraděd kovář Matěj Mácha se synem Františkem roku 1750 do Měšetic, kde se později narodil Antonín Mácha, otec našeho slavného básníka. V Měšeticích si Matěj se synem najal hospodu, i když jejich rod byl snad původně selský. Nájem hospody však v žádném případě nemusí  vypovídat o nějaké majetnosti, spíše naopak. Měšetice dnes patří pod Sedlec-Prčice a můžeme se ptát, jak se jim mohlo v tak malé obci koncem 18. století asi dařit. Mimochodem sám Antonín Mácha poslední léta svého bytí trávil v chudobinci u sv. Bartoloměje, a skonal  20. 2. 1843 na vodnatelnost. Původně zde stál již  v roce 1505 špitál, který se zrušil v roce 1784 a poté jeho budova zela prázdnotou , až se v ní roku 1808 zřídil chudobinec pro zestárlé pražské měšťany. Dnes tu sídlí úřad Ministerstva spravedlnosti ČR.

Antonínova žena Marie, rozená Kirchnerová, zemřela již roku 1840.  Její otec Josef Kirchner prý pocházel po matce ze zemanské rodiny Werlů a snad proto Antonín s Marií měl jistou dobu těžit z úspor a zděděného majetku? To bych však zatím brala s velkou rezervou. Každopádně na jejich ekonomickém osudu se jistě  v roce 1811  podepsal velkou měrou rakouský státní bankrot.

Nabízí se ale také úvaha, proč se o svého otce nepostaral mladší syn Michal. Ten se ale oženil snad až v roce 1853 a měl zřejmě svých starostí dost. Navíc se o něm traduje, že z důvodu nemajetnosti rozprodával bratrovu pozůstalost, přestože se stejně jako otec vyučil mlynářskému řemeslu a dokonce měl  nějaký čas vlastnit mlýn na řece Jizeře v obci Svijany  nedaleko Turnova. Na druhou stranu podstatnou část svého pracovního života strávil na dráze, a proto finanční situace jeho rodiny a příbuzných zůstává pro mě předmětem dalšího hledání.

 

V článku použity následující prameny: Ivanov Miloslav, Důvěrná zpráva o K. H. Máchovi, Praha 1977 Palivec Viktor, Staropražské lékařské památky, Praha 2005
Stehlík Ladislav, Země zamyšlená, Praha 1986

Periodika:

Máj, ročník IX./ 1911 – Z rodokmenů K. H. Máchy a jeho milenky Lori Šomkové
Listy filologické 2/1910, Karla Hynka Máchy Cesta do Italie: Otiskl a poznámkami opatřil  Jan Thon
Sv. Jan Prachatický, březen 2012
Zpravodaj městyse Strunkovice nad Blanicí, duben 2012

Facebooktwitterredditpinterestlinkedintumblrmail